Hlavní přednosti
Pro koho je služba určena
Plán k prodloužení životnosti střešního pláště oddálení vysokých nákladů na rekonstrukci střechy. Během životnosti střešních prvků může dojít ke snížení nebo ztrátě jejich funkce, proto je nutno je plánovaně kontrolovat, udržovat a obnovovat.
1. Zanedbaná údržba střechy
Zanedbání pravidelné údržby střechy způsobuje rychlejší stárnutí hydroizolace a klempířských prvků. Důsledkem je pak ztráta vodotěsnosti a zatékání.
Poruchy vznikají také zanedbáním čištění žlabů, vtoků i střešních ploch od nejrůznějších nečistot. Nečistoty zpomalují odtok vody a mají za následek její kumulaci zvláště na střešních plochách s povlakovou krytinou o malém sklonu a ve žlabech a působí tak rychlejší stárnutí jak krytiny. Místa s větším nánosem nečistot pak slouží jako živná půda pro růst nežádoucí vegetace.
2. Překročení předpokládané životnosti materiálů
Životnost střechy je dána zpravidla trvanlivostí jednotlivých materiálů. Po uplynutí životnosti střešní krytiny je třeba provést její výměnu. Někdy je nutno provést kompletní rekonstrukci celého střešního souvrství, pokud degradací střešní krytiny došlo ke ztrátě její vodotěsnosti natolik, že dešťová voda zatekla do ostatních vrstev střešního pláště a tyto vykazují nadměrnou vlhkost.
V souvislosti s návrhem nové střešní krytiny je vždy nutné vzít v úvahu její životnost. Povlakové krytiny mají životnost až 30-50 let.
Životnost střešní krytiny je ovlivněna:
3. Necertifikované a nekvalitní materiály
Vlastnosti příslušného výrobku nebo materiálu garantuje vždy výrobce. Ten je povinen předložit jeho atest a technický list, v němž jsou uvedeny vlastnosti výrobku, resp. materiálu a podmínky pro jeho aplikaci.
4. Neodborné a nekvalitní provedení ploché střechy
Příčinou je často neznalost technologického postupu nebo nedbalost při realizaci. Množství těchto poruch se vyskytuje při kladení povlakových izolací a tekutých hydroizolací.
Nejčastější chyby:
a) Nedostatečné vzájemné natavení dvou na sobě položených asfaltových pásů. Důsledkem nedostatečného natavení je uzavření vlhkosti v místech, kde se pásy nenatavily. Vzniklá dutina pak způsobuje výdutě.
b) Nedostatečné spojení přesahů dvou sousedních asfaltových pásů nebo fólií. Voda proniká neslepenými přesahy do střešního pláště a posléze do interiéru. U tepelné izolace, která se zpravidla nachází bezprostředně pod krytinou a je zde smáčena nejvíce. Dochází také ke snížení její tepelně izolační schopnosti.
c) Zvlňování hydroizolační vrstvy. Ke zvlňování hydroizolace dochází zpravidla tehdy, jestliže se pod ní nacházejí tepelně izolační dílce s mezerami, což je důsledkem objemových změn.
d) Poruchy u střešních vtoků.
e) Špatné provedení spádu povrchu střechy. Důsledkem je tvorba kaluží, které urychlují stárnutí hydroizolace.
f) Nedostatečné slepení přesahů parozábrany a nedostatečně těsné napojení parozábrany na svislé konstrukce, které pronikají rovinou střechy. Pokud tomu tak není, dochází k pronikání vodní páry z interiéru do vrstev střešního pláště, které se nacházejí nad parozábranou. Vlhkost, která takto do střešního pláště pronikla v něm navíc zůstává trvale uzavřena bez možnosti odpaření.
g) Nedodržení počtu kotev u povlakových hydroizolací u asfaltových pásů a fólií, které jsou kotveny mechanicky. Použití kotev nevhodných nebo méně kvalitních. Sáním větru vzniká nebezpečí celkového utržení hydroizolace. Nesmí se používat kotvy s nedostatečnou ochranou proti korozi (např. ocelové pozinkované kotvy). Vhodné jsou nášlapné kotvy, kdy nehrozí propíchnutí hydroizolace.
h) Tekuté hydroizolace
Důsledkem těchto závad je pak praskání tekuté hydroizolace a její odtrhávání od podkladu.
5. Chybný projekt střechy
a) Nesprávné konstrukční řešení detailů. A to jak na vnějším obvodě střechy (atiky, okapy, římsy), tak také uvnitř střešní plochy (vpusti, průniky rovinou střechy - komíny, potrubí, dilatace, střešní okna, světlíky).
b) Poruchou v místě vnějšího okraje střechy bývá často kondenzace vodní páry ve vodorovných koutech v místě styku obvodové stěny a nosné konstrukce střechy. To je zapříčiněno tepelným mostem, který vzniká:
c) V ploše střechy se vlivem tepelných mostů způsobených nedostatečnou tepelnou izolací objevují poruchy (vlhnutí vnitřního povrchu stropu nebo vnitřní stěny pod stropem) a to v místech nedostatečně tepelně izolovaných střešních vpustí, průniků potrubí vnitřní kanalizace, světlíků, atd.
d) Poruchy detailů mohou být způsobeny chybnou realizací (přestože bylo v projektu navrženo jejich správné řešení).
e) Chyby v návrhu nosné konstrukce střechy - poddimenzování nosných prvků, jejichž důsledkem je nadměrný průhyb nosné konstrukce a krytiny.
f) Chybný návrh odvodnění a odvětrání střechy
g) Nedostatečný sklon střešního pláště potřebný pro konkrétní typ střešní krytiny.
h) Opomenutí návrhu některé vrstvy střešního pláště, která je nutná pro jeho správnou funkci:
i) Chybějící pomocná hydroizolace mezi tepelnou izolací a podkladem.
j) Chybějící parotěsná vrstva, nebo její nedostatečná dimenze tam, kde je tato vrstva pro správnou funkce střešního pláště nutná. Nebo nevhodné umístění parozábrany ve skladbě střešního pláště.
k) Vysoká hodnota difúzního odporu hydroizolace.
l) Nedostatečná hodnota součinitele prostupu tepla střešního pláště.
m) Použití nevhodných materiálů pro jednotlivé vrstvy střešního pláště.
n) Návrh principiálně chybné skladby střešního pláště pro konkrétní podmínky.
o) Chybějící dilatace monolitických vrstev střešního pláště v ploše střechy a v místě atiky.
p) Chybějící dilatace mezi některými vrstvami střešního pláště, jako chybějící separační a dilatační vrstva mezi hydroizolací a betonovou mazaninou.
q) Nezajištění dostatečné stability střešního pláště proti sání větru poddimenzování mechanických kotevních prvků nebo chybějící stabilizační vrstva o dostatečné hmotnosti.
r) Návrh materiálů s nevhodnými vlastnostmi
s) Chybná kombinace materiálů, které se vzájemně ovlivňují galvanickou korozí
t) Chybná kombinace materiálů, které se vzájemně ovlivňují chemicky
6. Chybný návrh dvouplášťových střech
a). Nejčastější poruchou dvouplášťových střech je zpravidla špatný vlhkostní režim uvnitř vzduchové dutiny v důsledku jejího nedostatečného větrání. Příčinou zde může být malá výška vzduchové dutiny, malá plocha nasávacích a výdechových otvorů.
b) U dvouplášťových střech se často vyskytuje problém nevhodného řešení krycí mřížky větracích otvorů, kdy může dojít ke vnikání deště nebo sněhu do vzduchové dutiny.
c) Kondenzace vodní páry na dolním povrchu horního pláště (např. u nosné konstrukce tvořené z ocelových trapézových plechů) a posléze kapání vody do tepelné izolace. V zimním období může dojít k tvorbě ledových krápníků na dolním povrchu horního pláště. Po jejich roztátí může dojít nejen k zamáčení tepelné izolace, ale také i zatečení vody do interiéru.
d) Pokud je horní plášť tvořen dřevěným bedněním, může pro nedostatečné proudění vzduchu docházet k nadměrnému vlhnutí dřeva.
7. Nesprávné řešení klempířských prvků
U plochých střech je možno se často setkat s chybným řešením klempířských výrobků v místech ukončení vnějších a vnitřních okrajů střech. Platí zásada, že klempířské výrobky se snažíme z detailů pokud možno vyloučit, nebo alespoň minimalizovat na nezbytně nutný rozsah.
8. Změny okolních podmínek
Správný návrh skladby střešního pláště je závislý na definovaných okolních podmínkách. Pokud dojde k jejich výrazné změně, může dojít ke vzniku poruch střešního pláště.
9. Vnějšími neovlivnitelné vlivy
Poruchy mohou být způsobeny různými příčinami, jako jsou vichřice, prudký déšť, kroupy, požár, výbuch. Důsledkem bývá překročení únosnosti nosné konstrukce střechy. V důsledku ztráty únosnosti nosné konstrukce pak dochází k havárii celé střechy. Řešením je provedení úplně nové střechy jako celku.
Tabulka H.1 - Doporučené cykly kontrol vybraných konstrukcí
Konstrukční část |
Stav |
Cyklus kontrol (roky) |
Povrch střechy |
Bez nečistot, náletové zeleně |
0,5 |
Vtoky |
Průchozí, chráněné |
0,5 |
Nátěry, nástřiky, omítky |
Souvislé, nepoškozené |
1 |
Hydroizolace |
Neporušený povrch, funkční UV ochrana, spoje beze změn |
1 |
Tmelené spáry |
Pružný tmel bez trhlin, spojený s oběma povrchy |
1 |
Oplechování, lemování |
Připevněné, těsněné spoje |
1 |
Nadstřešní konstrukce |
Soudržný hydrofobní povrch, voda neproniká za hydroizolaci |
1 |
Tabulka H.2 - Orientační cykly údržby a obnovy vybraných konstrukcí
Konstrukční část |
Jak ztratí svoji funkci |
Ohad cyklu obnovy a údržby (roky) |
Četnost za životnost (roky) |
Nutná opatření |
Tmelené spáry |
Trhliny v tmelu, odtržení od některého z povrchů |
2-3 |
10 |
Odstranit tmel, nově zatmelit |
Nátěry klempířských prvků |
Odlupování |
3-5 |
4-6 |
Očistit, nové nátěry |
Omítky nadstřešních konstrukcí |
Ztráta soudržnosti, opadávání, odlupování, nasákavost |
10 |
2 |
Nová omítka |
Dlažba na podložkách položená na textilii |
Zanesením organickým spadem, zápach z tlení, náletová vegetace |
5 |
4 |
Přeložení dlažby, výměna nebo vyčištění textilie |
Spárovací hmota u lepené dlažby |
Vznik trhlin ve spárách, vydrolení hmoty ze spár |
4 |
5 |
Provést přespárování
|
Defektoskopické zkoušky a analýzy